|
Město Dolní Bousov leží na jižním
okraji Českého ráje v půvabné krajině,
rozkládající se v mělkém úvalu říčky Klenice.Historie Dolního Bousova je archeologicky doložena
od mladší a pozdní doby kamenné (6000 - 3000 př.n.l.)
i z doby bronzové. V době železné zde pobývali
germánští Markomani a od 8. století Slované.
První písemnou zprávu máme z roku 1318, kdy se zde
připomíná Ctibor z Búsovce, roku 1330 se uvádí
Bús z Bousova, pravděpodobný zakladatel tvrze na
návrší za farou (dnes Na Tvrzi), zanikla zřejmě
za husitských válek. O dalších osudech města
mnoho nevíme, protože chybějí početnější
zprávy. Jen jména několika farářů a držitelů
tvrze a malého bousovského statku se zachovala z
doby předhusitské: r.1385 byl majitelem Jan z
Michalovic, r.1404 prodal Aleš Škopek z Dubé
panství Kuneši Kozojedskému z Kozojed. V letech
1446 - 1848 patřilo bousovsko k panství kosteckému.
Rozkvět městečka nastává koncem 16. století za
vlády Lobkoviců, kteří dbali na hospodářský růst
kosteckého panství. Na městečko byl Dolní
Bousov povýšen někdy před rokem 1497. Roku 1600 mu
udělil cisař Rudolf II. městský znak a právo pečetit
zeleným voskem. Prosperita pokračuje i po 30 leté
válce za vlády Černínů. Město získává postupně
šest výročních trhů, řemeslníci z Dolního
Bousov a okolí si zakládají vlastní cechy (do té
doby patřili k cechům soboteckým). V okolí je
zbudována soustava asi 30 rybníků, takže o městu
se píše často jako o "Bousovu na ostrově".
Nový rozkvět začíná v době národního
obrození. Poklidné městečko se národnostně uvědomuje,
začíná se hrát ochotnické divadlo. Na faře působí
krátkou dobu jako kaplani významní národní
buditelé František Vetešník a Damián Šimůnek. V
druhé polovině 19. století je založen Sokol, pěvecký
spolek "Stojmír", hasičský sbor a další
spolky. Dolní Bousov se stává také průmyslovým
centrem soboteckého okresu. Roku 1870 zde vzniká
cukrovar a téměř současně je postavena železniční
trať spojující Kopidlno s Bakovem n. Jizerou,
kterou později protnula trať Mladá Boleslav -
Stará Paka. U cukrovaru vznikla nová čtvrť -
Kolonie pro dělníky a úředníky cukrovaru. Tato
oblast se pak stala průmyslovým centrem města. Po
zániku cukrovaru zde založen Strojtex, Technolen,
Vojenský opravárenský závod. Tato skutečnost
spolu s vlakovým spojením s Mladou Boleslaví měla
vliv na stabilizaci obyvatel a růst města až do dnešní
podoby
|
